2024: Výrazné změny v nasazování bezpečnostních technologií

19. 1. 2024

Pokrok v technologiích je setrvalý a průběžný – a to platí i v bezpečnostním sektoru. Občas se vyskytnou roky, kdy jsou změny výraznější, nebo přímo revoluční. Myslím, že rok 2024 bude pro Českou republiku jedním z těch výrazných, a to hlavně kvůli průlomu umělé inteligence. Naopak jedné změny se letos nejspíš nedočkáme – a tou je příchod 30 let očekávaného zákona o bezpečnostních službách.

1. Inovace v zabezpečení měkkých cílů

V důsledku tragické události z konce roku 2023 lze očekávat, že se v letošním roce budeme intenzivněji zabývat ochranou škol, veřejných míst a obecně měkkých cílů. Kromě provozních opatření v budovách a zpřísněné evidence zbraní přijdou určitě na řadu i technologické prvky, jako jsou kamerové a zabezpečovací systémy, systémy včasného varování, úložné prostory na zavazadla a další technologie ve vrátnicích a recepcích. Zvýšenou poptávku očekávám například u zvukových detektorů křiku a střelby, což jsou zcela nová zařízení na trhu, která fungují na bázi AI. Vzhledem k trvalému zlevňování a zpřesňování AI videoanalýzy se možná už reálně nasadí systémy, které automaticky detekují zbraně v záběru kamer. V každém případě posílí snaha o integraci takových technologií, které pomůžou řešit incidenty s předstihem nebo v reálném čase, nikoli jej pouze zpětně vyšetřovat v záznamu.

2. Boom automatických prodejen v Česku – díky AI

Asi největší revoluci v Česku uvidíme v roce 2024 v oblasti automatických prodejen, které jsou provozované a zabezpečené s pomocí AI kamerových systémů. Například společnost COOP plánuje, že otevře několik desítek těchto prodejen, a další řetězce budou následovat. Opět díky cenové dostupnosti softwaru, který sám monitoruje nestandardní chování zákazníků a v případě potřeby informuje vzdáleného operátora, který na dálku poskytne asistenci, bude možné tyto AI prodejny s rozumnými náklady provozovat i v malých obcích.

3. Nástroje proti deepfake a impersonaci

Zatímco na jedné straně umělá inteligence zažívá průlom ve službách boje proti kriminalitě, obávám se, že pokroky letos uvidíme i na druhé straně fronty. AI dnes dokáže vytvořit vysoce realistické deepfakes, falešná videa nebo zvukové nahrávky, které vypadají jako skutečné. S pomocí tzv. impersonace se můžou zločinci ve videích nebo hlasových zprávách vydávat za někoho jiného, získat neoprávněný přístup, přimět lidi k vyzrazení citlivých informací nebo manipulovat s veřejným míněním. V Česku se navíc minulý rok objevily případy pokročilé manipulace s videem z kamerových systémů s cílem vytvořit před soudem alternativní verzi reality. Lze tedy očekávat, že tato rizika bude třeba ošetřit už při návrzích řešení, a to nejen v oblasti kyberbezpečnosti, ale i v bezpečnosti fyzické.

​

4. Implementace NIS2 ovlivní dodavatelské řetězce

2024 je rokem, kdy vstoupí v platnost implementace evropské kyberbezpečnostní normy zvané NIS2 do českého právního prostředí. Koncem minulého roku byl nový zákon o kybernetické bezpečnosti předán legislativní radě vlády, v platnost má vstoupit už od října 2024 – což je lhůta, kterou sama NIS2 stanovuje. Proč jde o revoluci? Několik tisíc českých podniků bude muset už letos udělat velké změny, aby byly s novým zákonem v souladu. NIS2 definuje zvýšené požadavky na zabezpečení a odolnost sítí a informačních systémů, a to u všech subjektů v dodavatelském řetězci. Zvláště podniky kritické infrastruktury tak budou muset lépe prověřovat své dodavatele technologií, včetně těch bezpečnostních, a možná je i změnit, pokud neposkytnou záruku ochrany před kyberhrozbami.

5. Nedostatek personálu vyváží technologie a lepší HR

Rostoucí mzdové náklady a nedostatek kvalifikovaného personálu v bezpečnostním sektoru povede i letos v Česku ke stále větší integraci pokročilých technologií, jako jsou vzdálený monitoring a videoanalýza, s cílem zachovat účinná bezpečnostní opatření a zároveň řídit provozní náklady. Bezpečnostní společnosti se navíc musejí zaměřit na strategie, jak lépe udržet zaměstnance, včetně zlepšování jejich digitálních dovedností a nabídky flexibilních pracovních podmínek. Odvětví tak bude muset vybalancovat efektivní využívání technologií se strategickým řízením lidských zdrojů, aby si udrželo dobrou kvalitu služeb.

6. Ještě důkladnější sbírání dat – a použitelné výsledky

Snad každá technologická společnost v Česku dnes shromažďuje data – a tento trend letos výrazně postoupí i v bezpečnostním sektoru. Například největší tuzemská bezpečnostní agentura SECURITAS ČR chystá plošné nasazení mnohem přesnější reportingové platformy, která pracovníkům ostrahy umožní digitálně zaznamenávat všechny úkoly a incidenty na zakázkách. Společně s klienty pak bude možné s pomocí získaných dat optimalizovat rozdělení kapacit a zaměřit pozornost na oblasti s vyšším počtem incidentů. Samostatnou kapitolou jsou kamerové systémy, kde datová analýza neustále zpřesňuje detekci nestandardního chování a tomu odpovídající reakce, což se letos ukáže například ve zmiňovaných automatických prodejnách.

7. Beze změny: 30 let výročí neexistujícího zákona

Čekání na zákon o bezpečnostních službách, jehož první návrh předložila vláda Václava Klause v roce 1994, se celkem jistě ani po 30 letech slibů různých vlád letos ke schválení nedostane. Přitom právě rozvoj nových bezpečnostních technologií a autonomních systémů, jakou jsou drony a roboty, je jednou z kapitol, v níž by zákon mohl pomoci tím, že stanoví kritéria pro důvěryhodné provozovatele. Zatím však nadále platí, že přes všechen technologický pokrok nemá práce strážného v Česku takový společenský kredit, jaký by si zasloužila – a jaký vidíme třeba ve skandinávských zemích.