Profese strážného v Česku důstojnější?

12. 10. 2023

Možná vás v první chvíli nenapadne, že důvody, proč není profese strážného příliš respektovaná, jsou v mnoha případech spojené se specifickou situací v České republice. Platy základních strážných patří u nás patří mezi nejnižší na trhu práce, což je v příkrém protikladu například se skandinávskými zeměmi, kde plat agenturního bezpečnostního pracovníka může odpovídat platu policisty, nebo ho dokonce převyšuje. S nedostatečným finančním ohodnocením může být spojené i větší riziko různých incidentů, při nichž se sami strážní zapojí do nezákonného chování. Přitom by se s pomocí několika kroků dala situace podstatně změnit. Podívejme se, jaké kroky to jsou.

1. Přijetí zákona o soukromých bezpečnostních službách

Ač je to skoro neuvěřitelné, v České republice dosud nebyl schválený klíčový zákon, který reguluje činnost strážných a bezpečnostních služeb – tentýž zákon, jehož první verzi navrhl ministr vnitra Jan Ruml již v roce 1994. Ano, třicet let tohoto „čekání na Godota“ se na vnímání celé profese nemohlo podepsat pozitivně. Bezpečnostních agentur je u nás několik tisíc, na rozdíl od desítek či stovek ve srovnatelně velkých zemích západní Evropy, a na jejich úroveň stát aktivně nedohlíží. Všech dalších bodů, které zmíníme v tomto článku, by se právě tato připravovaná legislativa měla dotýkat – a podle aktuálních příslibů ministerstva vnitra bychom se jí měli dočkat v roce 2024. Dočkáme se?

2. Tendry nejen o ceně, ale i o kvalitě celého řešení

Velké průmyslové podniky, státní instituce a provozovatelé kritické infrastruktury jsou přirozeně největšími odběrateli bezpečnostních služeb, a tak značně určují, jak bude úroveň těchto služeb v Česku vypadat. Výběrová řízení nastavují cenovou hladinu, což je samo o sobě kontroverzní téma, které rozebereme v dalším bodě. Navíc tendry často trpí některými neduhy vyplývající z nepochopení moderních technologií. Nejlepší způsob, jak v dnešní době ochránit budovu či průmyslový komplex, se totiž obvykle skládá z kombinace fyzické ostrahy a různých zabezpečovacích systémů. Pokud je jediným měřítkem v tendru cena za hodinu strážného, nebo pokud se výběrové řízení vypisuje zvlášť na ostrahu a zvlášť na technologie, výsledkem může být, že vyhraje řešení, které celkově nedává smysl a neodpovídá kvalitativním požadavkům 21. století.

3. Konec zneužívání dotací pro zdravotně postižené 

Odborný magazín Securityguide.cz v listopadu roku 2022 publikoval článek, který v mnoha ohledech charakterizuje situaci při výběrových řízeních v Česku. Článek uvádí příklad veřejné zakázky na ostrahu, kterou vypsal Úřad práce Česká Lípa. V požadavcích tohoto tendru se sice psalo, že strážný má být fyzicky zdatný a schopný provést kvalifikovaný zásah v případě narušení objektu, na druhou stranu cena takové služby neměla přesáhnout 125 Kč na hodinu bez DPH, přičemž při převýšení této částky měl být subjekt z řízení vyloučen. Uvážíme-li, že zaměstnanec s výše uvedenými požadavky musí být odměňován minimálně v II. stupni zaručené mzdy, která v roce 2022 při 40hodinové týdenní pracovní době vycházela na 106,50 Kč/hod, a připočteme-li k této částce odvody zaměstnavatele, náklady na BOZP a další, je jasné, že vytvořit cenu v maximální výši 125 Kč bez DPH prostě není možné. „Lze to učinit pouze tím způsobem,“ uzavírá Securityguide.cz, „že Úřad práce uchazeči přidělí po jeho výhře dotaci (pardon, příspěvek) na zaměstnávání zdravotně postižených… a zadávací řízení je tak opět holandskou dražbou o dotaci, nikoli férovou hospodářskou soutěží.“ Takto pokřivenou situaci na trhu by měl řešit právě chystaný zákon.

4. Rozvoj technologií

Zatímco předchozí kroky jsou z větší části řešitelné „shora“, tedy s pomocí odpovídající legislativy, existují i způsoby, jak můžou k pozitivnímu vnímání profese strážných přispět sami poskytovatelé bezpečnostních služeb. Kam ve skutečnosti míří současné trendy, je totiž celkem jasné – zatímco cena lidské práce roste, technologie jsou čím dál levnější, sofistikovanější a dostupnější. Ze všech hledisek tedy dává smysl představit nový typ práce strážného – mělo by jít stále o fyzicky zdatné pracovníky, ale zároveň o dobře vyškolené operátory bezpečnostních technologií – tedy systémů, které vykonají dost práce za člověka samy. Například nasazování inteligentních kamerových systémů nebo tzv. prediktivní bezpečnost založená na datové analýze jsou témata, ve kterých mohou agentury nabídnout přidanou hodnotu a tím zvyšovat důvěryhodnost profese.

5. Školení pracovníků, testy a kontroly

Omezený rozpočet na zakázku a špatné ohodnocení práce vede i k tomu, že některé agentury opomíjejí patřičná školení, screeningy uchazečů o práci strážného a pravidelné kontroly na místech služby. Vyplývá to opět z neexistence zákona, který by stanovoval na výkon tohoto povolání přísnější požadavky – a strážnými se tak mohou snadno stát nejen lidé fyzicky nekompetentní, ale také prokazatelně nedůvěryhodní nebo s nedávnou kriminální minulostí. Pokud tedy vybíráte bezpečnostní agenturu, zajímejte se, jak má nastavené školicí a kontrolní procesy. Kromě detailních informací, které by vám měli poskytnout manažeři agentury, můžou být měřítkem například uznávané certifikace a ocenění, které garantují etické jednání, důvěryhodnost a úroveň poskytovaných služeb.