Jak se liší pravomoci Policie a bezpečnostní agentury?
14. 07. 2022
Prevence a snaha zabránit hrozícímu útoku nebo krádeži jsou záležitosti, které spojují pracovníky bezpečnostních agentur a uniformované policisty. Jenže pravomoci Policie ČR jsou mnohem širší než u bezpečnostních agentur. Policisté působí jako preventivně-represivní a vyšetřovací složka, která slouží všem obyvatelům, zatímco bezpečnostní agentura dbá na bezpečí svého klienta a jeho majetku. V čem všem se tedy liší pravomoci policistů a bezpečnostních pracovníků?
1. Koho chrání policie a koho ochranka
Základní poslání pracovníků soukromé bezpečnostní agentury spočívá v prevenci a zabránění přímo hrozícímu nebo trvajícímu nebezpečí či útoku na oprávněný zájem klienta, tedy objednatele služby. Oproti tomu Policie ČR je zde pro všechny, kteří se cítí být někým ohrožení, a zasahuje na jejich přivolání. Policisté samozřejmě také vykonávají preventivní hlídkovou činnost, její rozsah je ale omezený v porovnání se specifickými službami ostrahy, které nabízí svým klientům bezpečnostní agentura.
2. Jak je to se sebeobranou
Pokud bezpečnostní pracovník čelí bezprostřednímu nebezpečí útoku, disponuje stejnými pravomocemi a oprávněními, jaké mají všichni ostatní občané. Jde o institut nutné obrany, kdy se pracovník bezpečnostní služby může bránit hrozícímu nebo probíhajícímu útoku na sebe, někoho dalšího nebo na majetek, a to i s pomocí obranných prostředků, jako je např. tonfa (obušek s kolmou rukojetí), kasr (kapesní aerosolový rozstřikovač) nebo střelná zbraň. Může jít také o institut krajní nouze, kdy bezpečnostní pracovník odvrací hrozící nebo trvající nebezpečí, ale nesmí přitom způsobit vyšší škody, než které by vznikly nebezpečím, jemuž čelí.
3. Kdo může legitimovat osoby
Policisté mohou na základě zákona o Policii ČR za určitých podmínek vyzvat osobu k prokázání totožnosti. U bezpečnostních pracovníků nejsou taková oprávnění nijak definovaná, ale obecně se nepředpokládá, že by zadrženého pachatele ztotožňovali. Ve chvíli, kdy zásahová jednotka bezpečnostní agentury dojede na místo, kde zjistí narušení majetku a zajistí údajného pachatele, musí přivolat Policii ČR, která zadrženého legitimuje. Může však dojít k situaci, kdy například majitel chráněného objektu špatně manipuluje s poplachovým zabezpečovacím systémem, vyvolá poplach a operátor vyšle na místo zásahovou jednotku, která „zajistí“ majitele. Pro urychlení řešení zásahu se může majitel dobrovolně legitimovat a není třeba přivolávat Policii ČR.
4. Jak je to se zadržováním osob?
Podle §76 odst. 2 trestního řádu může osobní svobodu člověka, který byl přistižen při trestném činu nebo bezprostředně poté, omezit kdokoli, pokud je to nutné ke zjištění jeho totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů. Toto právo mají tedy i pracovníci bezpečnostní agentury, ale musí tuto osobu okamžitě předat Policii ČR. Pokud k předání nemůže dojít ihned, je třeba tyto orgány bez odkladu o zadržování osoby informovat.
5. Omezování pohybu osob ve veřejném prostoru
Na rozdíl od policejních složek nemůžou pracovníci bezpečnostních agentur ve veřejném prostoru omezovat pohyb lidí a bránit jim v jejich pohybu. Může ale dojít k situaci, kdy zásahová jednotka bezpečnostní agentury kooperuje svůj zásah s Policií ČR nebo jinými složkami IZS. V takovém případě ale koná na jejich výzvu, kterou musí uposlechnout každý občan.
6. Jednání na základě síly
Bezpečnostní pracovníci nejsou policisté a nesmí nadužívat donucovacích prostředků, aby si vynutili „poslušnost“. Nikdy si nesmí dovolit jednat na základě pocitu, že si uniformu bezpečnostního pracovníka můžou lidé plést s uniformou policisty, a arogantně používat obranné prostředky k prosazení síly. Zároveň musí striktně jednat v mezích zákonů a zmocnění od objednatele, který na ně převedl část práv týkajících se majetku, zabezpečení svého domu atd., a kterými ze zákona jako občan či právnická osoba disponují.
7. Shromažďování důkazů na místě činu
Bezpečnostní agentura není vyšetřovatelem. Pokud zásahová jednotka nalezne v objektu již jen stopy po pachateli a činu, který vyžaduje součinnost Policie ČR, jsou bezpečnostní pracovníci instruováni a povinni si počínat tak, aby co nejméně poškodili místo činu. Jejich vlastní činnost musí probíhat bez chyb, které by mohly mít vliv na případné získávání stop. Základním postupem, pokud nebezpečí pominulo, či nehrozí, je zabránit tomu, aby do prostoru nechodily další osoby a nepoškodily místo pro zajištění případných stop, a poté ho předají policistům.
LÍBIL SE VÁM TENTO ČLÁNEK?
Přečtěte si také:
Kdy může ostraha střílet ze zbraně a co se děje potom?
5 největších mýtů o práci fyzické ostrahy
