Skip to main content
Telefon

    Prověřování zaměstnanců: 5 tipů, jak na to

    V roce 2019 změnilo zaměstnání přibližně půl milionu osob, tedy 20 % pracujících lidí. Nábory jsou ve firmách na denním (nebo alespoň měsíčním) pořádku, najít toho správného zaměstnance pro danou pozici přitom často není nic jednoduchého.

    Female Securitas receptionist assists a male visitor in an office building

    Následující řádky by vám měly pomoci zorientovat se v důležité oblasti, která se při výběrových řízeních často podceňuje, ale ve výsledku vám může ušetřit mnoho času a peněz: prověřování zaměstnanců.

    Koho se prověřování týká? Jakých firem a jakých pozic? Jednoduchá odpověď zní: ideálně všech! Praxe totiž ukazuje, že škála podvodů je nepřeberná a neexistují úrovně zaměstnání, kde by se nic nestalo. Podvádějí zaměstnanci na nejnižších pozicích až po vrcholové manažery, a zaměstnanecká kriminalita se může týkat od nejmenších firem po velké korporace.

    Životopis přikrášluje každý třetí uchazeč

    Nejčastěji se s ohýbáním pravdy setkáváme v životopisech. Podle studie provedené firmou Screening Solutions si lidé vymýšlejí nebo přikrášlují v každém třetím CV. Nejčastěji žadatelé zveličují svoji osobní úlohu, svěřené odpovědné úkoly, popřípadě maskují svoje nedostatky či problematickou finanční situaci. Následují lži o dosaženém vzdělání, včetně předložení dobře padělaných certifikátů.

    Běžným jevem je zatajení problematické činnosti u předchozího zaměstnavatele, jako je korupční jednání, nevýhodné obchody pro zaměstnavatele či podezření (byť nepotvrzené) na přestupek nebo trestný čin. Často se uchazeč uchyluje i k tomu, že problematické zaměstnání maskuje v životopise tak, že ho neuvede a pozmění data zaměstnání před a poté, aby mezeru vyplnil.

    Rizika nese především zaměstnavatel

    Problematickým aspektem při zaměstnání uchazeče s nepravdivým životopisem nebo ústně podanými údaji je i to, že se firma vystavuje kromě rizika zaměstnanecké kriminality i rizikům spojeným s neodbornou činností zaměstnance. Zfalšované nebo zveličené údaje o řidičských schopnostech nebo odborných dovednostech (svářečské zkoušky, práce se stavebními stroji, zkušenost s vedením účetnictví, neodborné lékařské výkony atd.) vedou často k tragickým následkům.

    5 tipů, jak prověřovat

    1. V rámci přijímacího řízení přistupujte k žadateli zdrženlivě a předpokládejte nedostatky.

    2. Přijaté dokumenty a ústní tvrzení podrobte přezkumu, např. proveďte kontrolu diplomů z VŠ na stránkách odpovídajících vysokých škol.

    3. Při pohovoru jděte do detailů, u odborných dovedností ideálně proveďte praktickou zkoušku.

    4. Prověřte nejen kontaktní osoby, ale i další relevantní osoby

    5. Pokud si na důkladné prověření netroufáte, nechte si provést odborný screening a případné vyhledávání osob specializovanou firmou.

    Pokud se rozhodnete o prověření požádat profesionální agenturu, budete si moci vybrat z několika volitelných úrovní screeningu. Ty se definují podle míry rizika a plánovaného zařazení zaměstnance. Pozor, řada výkonů v rámci podnikového šetření vyžaduje zplnomocnění ze strany žadatele o práci.

    Příkladem prověřovaných oblastí může být např. beztrestnost a bezúhonnost, kredibilita a bezdlužnost, ověření vzdělávání a odborné způsobilosti, ověření předchozího zaměstnání, obstarání nezávislých profesních a osobních referencí (pátrání po osobách, které vám dají o budoucím zaměstnanci důležité informace, může být obzvláště náročné) či monitoring médií a sociálních sítí.

    Nábory na dálku vybízí ke zvýšené opatrnosti

    Na závěr ještě dvě poznámky k vysoce aktuálním tématům. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků často vede k povrchnosti a mhouření očí nad potenciálně problematickými aspekty uchazeče. Doporučujeme proto provádět screeningy pracovníků včas, a to v rámci bezpečnostního pohovoru či zkušební doby. Ideální je kombinace prověření přiznaného a diskrétního, samozřejmě v rámci legislativních mantinelů.

    Druhá poznámka se týká přijímání pracovníků na dálku, které se stalo v době globální koronavirové pandemie běžnou praxí (nicméně již dříve bylo obvyklé především v IT). Negativním důsledkem tohoto přístupu je zkrácení pohovoru, odtažitost a neschopnost sledovat řeč těla a řádné přezkoumání předložených dokumentů. Situace tak znovu hraje v neprospěch zaměstnavatele. Prevence je přitom výrazně (v řádech desetinásobků!) lacinější než následné finanční ztráty firmy při řešení incidentu se zaměstnancem pochybného charakteru. Opatrnost je proto na místě.

    Autor: Oldřich Novák, behaviorální bezpečnostní poradce SECURITAS ČR

    Kategorie
    Litujeme, ale tento prohlížeč není podporován. Chcete-li využívat naše webové stránky, zkuste použít novější prohlížeč, jako je Chrome, Safari, Firefox nebo Edge.