Skip to main content

Komerční bezpečnost v Česku: 6 hlavních trendů roku 2022

Podle Jana Peroutky, nového technického ředitele SECURITAS ČR, prochází oblast komerční bezpečnosti v těchto dnech poměrně turbulentním vývojem. Co podstatného nás čeká v roce 2022 a dále? V textu níže Jan Peroutka shrnuje 6 hlavních trendů, které se vyplatí sledovat.

1. Komponentová krize zpožďuje a prodražuje instalace

Na začátku roku 2022 se celý náš obor potýká s následky globální krize dodavatelských řetězců v oblasti technologií. Bohužel řadu plánovaných instalací zabezpečovacích systémů musíme s klienty přesunout na pozdější termíny, dodací doby komponentů a hardwaru se zpozdily v průměru o 4 měsíce. Odráží se to i na jejich ceně – zatímco jsme dlouhá léta sledovali trend zlevňování technologií, letos po dlouhé době ceny našich dodavatelů (i v případě instalačního materiálu a kabeláže) stoupají, očekávám průměrný nárůst až o 20 %. Může tento vývoj přinést i něco pozitivního? Mám za to, že ano – jsme o to více motivováni k hledání co nejefektivnějších řešení.

"Dodací doby komponentů se prodloužily v průměru o 4 měsíce, ceny narostly až o 20 %."

2. Zákon o soukromé bezpečnostní činnosti opět v Parlamentu

Česko má od ledna 2022 novou vládu a v jejím programovém prohlášení stojí cíl dotáhnout ke schválení zákon o soukromých bezpečnostních službách. Ačkoli na tento zákon čekáme již více než 14 let (za minulé vlády hnutí ANO se na podzim 2021 nakonec dostal v poslanecké sněmovně do řady dokumentů, čekajících na první čtení, kde dožil voleb.) a podle předběžných vládních dokumentů by jej měli zákonodárci opět projednávat letos v září. Od zákona očekáváme objektivní právní rámec činnosti bezpečnostních agentur – ať už jde o definice pravomocí strážných, jejich kvalifikaci, vzdělávání a zdravotní stav (činnost by například neměly vykonávat invalidní osoby), ale také přesnější pravidla pro instalace a servis bezpečnostních technologií, které se překotně vyvíjejí a kladou na uživatele nové nároky. Pokud bude dobře formulovaný zákon letos schválen, čekají nás po nabytí jeho účinnosti velké změny. Nejen že konečně udržíme krok okolními zeměmi (včetně Slovenska), které již podobný moderní zákon mají, ale jen omezením šedé ekonomiky by do státní kasy přibýt nejméně 2 miliardy korun ročně, nemluvě o celkovém zvýšení kreditu naší práce.

"Nový zákon by mohl přinést do státní kasy nejméně 2 miliardy Kč ročně. Měl by regulovat i bezpečnostní technologie."

3. Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil na trhu

Práce v bezpečnostních službách, částečně i kvůli chybějícímu zákonu a související šedé ekonomice, zůstává v průměru velmi špatně ohodnocená. S počátkem roku 2022 byla zvýšena minimální mzda proti roku 2021 o tisíc korun měsíčně na 16 200 Kč, ale není výjimkou, že strážní pracující v mnoha agenturách na dohodu nebo úplně bez smlouvy dostávají i menší odměny.  Zaměstnanci SECURITAS ČR jsou i na základních pozicích zařazení vždy minimálně ve 2. skupině zaručené mzdy, pro mnohé žadatele o práci to ale i tak dostatečná motivace není. Dalším negativním vlivem je pandemie, která ještě snížila zájem o práci ve veřejném prostoru, rizikovější než dříve. I proto si myslím, že přes aktuální komponentovou krizi je trend nahrazování lidí technologiemi nevyhnutelný. Souvisí to i s dalším, v pořadí čtvrtým trendem níže.

"Práce strážného je v poměru s ostatními profesemi špatně ohodnocená, přitom kvůli pandemii rizikovější než dříve."

4. Každý v oboru bude muset rozumět technologiím

Poskytovat služby komerční bezpečnosti dnes již neznamená nabízet fyzickou ostrahu plus několik dalších technologických řešení. V roce 2022 a dále již totiž budou technologie součástí naprosto všeho, co děláme, a musejí jim tedy rozumět všichni zaměstnanci, od základních strážných až po pracovníky na manažerských a administrativních pozicích. SECURITAS ČR například loni v digitalizovala činnosti ostrahy – znamená to, že si již žádný pracovník nevystačí s tužkou, papírem a klíči, naopak musí umět ovládat digitální zařízení. Trendem je zajistit klientům kompletní bezpečnostní řešení, které prakticky vždy znamená nějakou kombinaci fyzické ostrahy, elektronického systému a vzdáleného monitoringu. Výsledkem je i potřeba větší kvalifikace strážných. Rád uvádím příklad z Norska – pracovník ostrahy supermarketu, který absolvoval dvouleté vzdělání v oboru, je tam rozhodně lépe finančně ohodnocený než prodejní asistenti. 

"Strážný v supermarketu je v Norsku lépe placený než prodejní asistent – i kvůli potřebnému technickému vzdělání."

5. Big data, AI analýza a vzdálená správa

Technologický pokrok nebývale akceleruje, a ač by se toto tvrzení mohlo zdát jako prázdná fráze, letos tento pokrok budeme sledovat na zcela konkrétních příkladech. Již jsem psal o všudypřítomné digitalizaci, která pro nás definovala rok 2021. Ta nyní povede k lepšímu přístupu a zpracování dat o poskytovaných službách. Při návrhu optimalizace ostrahy konkrétního objektu totiž můžeme vycházet z přesných statistik. Při analýze videa z bezpečnostních kamer již delší dobu používáme umělou inteligenci, nyní se její funkce budou řetězit k zajištění ještě složitějších úkolů. Ve spolupráci s českými vývojáři Quantasoft a Z.L.D. například umíme přesně identifikovat ve videu střelnou zbraň, teď nastává čas přidat další analytiku, například detekci vzorců podezřelého chování. Pandemie a tlak na úsporu lidské práce také přispěla k rozvoji řešení pro vzdálenou správu – technika již nepotřebujeme posílat na dalekou cestu do střeženého objektu, když může spolehlivě nastavit elektronický systém vzdáleně.

"Detekovat střelnou zbraň ve videu už umíme. Teď přidáme analýzu dalších podezřelých vzorců chování."

6. Kyberbezpečnostní hrozby

Z výše uvedených trendů vyplývá i to, že se boj se zločinem nutně přesouvá na další frontu – do kyberprostoru. Experti z oboru potvrzují, že pandemie a řada lockdownů nejen urychlila digitalizaci, ale také „povzbudila“ hackery k větší aktivitě. Provozování bezpečnostních technologií se již dnes tedy neobejde bez důsledných pravidel kybernetické ochrany a pravidelných auditů. Bezpečnostní hrozbou může i výpadek způsobený souhrou náhod, a proto by všechny IT systémy měly být dobře zálohované a redundantní – tedy v režimu tzv. nulové důvěry.

"Pro IT zabezpečovací systémy musí letos platit režim „nulové důvěry."

LÍBIL SE VÁM TENTO ČLÁNEK?

Přečtěte si také:

Moderní trendy v oblasti hlídání automobilů

Trendy v ochraně měkkých cílů

 

S čím Vám můžeme pomoci?

Napište nám zprávu prostřednictvím kontaktního formuláře.

An error has occurred while getting captcha image

Vaše osobní údaje budou zpracovávány v souladu s našimi zásadami ochrany osobních údajů, které si můžete přečíst zde. Odesláním formuláře potvzujete souhlas s těmito zásadami.

Litujeme, ale tento prohlížeč není podporován. Chcete-li využívat naše webové stránky, zkuste použít novější prohlížeč, jako je Chrome, Safari, Firefox nebo Edge.