Skip to main content

Workshop Securitas: Z bezpečnostních kamer se stávají...

Published
24 března 2021 16:18

Workshop Securitas: Z bezpečnostních kamer se stávají senzory umělé inteligence. Nemusejí už ani přenášet video

Tisková zpráva ze dne 24. března 2021

  • Online workshop Trendy 2020 vs. 2021 společnosti SECURITAS ČR ukázal, že základním prvkem moderního zabezpečení se i v Česku stává IP kamera s umělou inteligencí
  • Bezpečnostní kamery dnes slouží spíš jako detektory, které z videa automaticky extrahují metadata
  • Český systém umělé inteligence dokáže rozpoznat tvář s pravděpodobností 1:1 milionu i v případě, že je zakryta rouškou
  • O to více je třeba důsledně dbát na otázky kyberbezpečnosti a ochrany soukromí

Společnost SECURITAS ČR uspořádala pro odbornou veřejnost workshop v podobě online diskuze. Účastnili se experti na kamerové systémy, umělou inteligenci a ochranu kritické infrastruktury a měkkých cílů. Tématem byly aktuální trendy v zabezpečovacích technologiích.

Moderování debaty se ujal bezpečnostní poradce Michal Moroz (SECURITAS ČR), spolu s ním diskutovali technický ředitel SECURITAS ČR Jan Huml, inženýři společností Axis Communications a Hikvision Richard Malíř a Michal Srba a vývojář umělé inteligence Milan Pašek ze společnosti Quantasoft.

Rok 2020 v Česku: Pandemie a střelba v nemocnicích

Michal Moroz (Securitas) na úvod připomněl, že v roce 2020 se v České republice čtyřikrát střílelo v nemocnicích, počítaje v to i útok z konce roku 2019 v Ostravě. Největší vliv na nasazení nových technologií měla ale samozřejmě pandemie, která vyvolala značnou poptávku po systémech k měření teploty, dodržování kapacitních limitů a po celkově bezkontaktních a bezobslužných zabezpečovacích řešeních.  Zvláště v případě termálních kamer však už v jarním období nastalo určité zklamání, když je podniky nasazovaly narychlo bez hlubšího pochopení technologie a bez dotažení procesů souvisejících s měřením tělesné teploty osob. Bezpečnostní manažeři by tedy podle Richarda Malíře (Axis) vždy měli zvolit „future proof“ řešení, která budou mít přidanou hodnotou i po skončení pandemických omezení. Příkladem mohou být počítací kamery v obchodech, jež kromě hlídání kapacity slouží i k marketingu a měření efektivity prodejny.

Kamery nahrazují zabezpečovací ústředny. Nepotřebují už ani přenášet video

Silným aktuálním trendem je stěhování inteligence ze vzdálených serverů do samotného koncového zařízení, tedy do kamery. „Analytické aplikace v kamerách přecházejí z pixelové analýzy k náročnější analýze objektové, založené na hlubokém učení, a pokrok je jasně viditelný,“ řekl Richard Malíř. „Například v oblasti rozpoznávání SPZ aut se za několik let od uvedení technologie dostáváme do bodu, kdy samotná kamera dokáže číst značky ve třech jízdních pruzích zároveň a při rychlosti aut až 160 km/h.“ Nárůst rozlišení kamer až k 8K/32 MP má podle Michala Srby (Hikvision) význam hlavně u multisenzorových a panoramatických kamer. „Zásadní je ale fakt, že kamera dnes často ani nepotřebuje video ve vysoké kvalitě někam přenášet, stačí, když ho analyzuje a posílá jen extrahovaná metadata,“ řekl Jan Huml (Securitas). Kamery se tak mění na chytré detektory a nahrazují zabezpečovací ústředny.“ Nástup 5G sítí při tom nemusí znamenat velkou revoluci, datový tok z kamer se totiž razantně zvyšovat nemusí.

Spolehlivě odliší pistoli od vrtačky, rozpozná tvář zakrytou rouškou

Zatímco roste výkon samotných kamer, zvyšuje se i přesnost serverové analytiky na bázi hlubokého učení a AI. Michal Moroz a Milan Pašek (Quantasoft) připomněli aktuální projekt vývoje softwaru pro kamerovou detekci zbraní, který už funguje s minimem falešných alarmů a dokáže spolehlivě a v reálném čase odlišit zbraň v ruce útočníka od velmi podobných předmětů, například šroubováků, deštníků či vrtaček. Podle Milana Paška se ohromně posunula i detekce či rozpoznávání obličejů: „Náš systém dnes dokáže rozpoznat tvář s pravděpodobností 1:100 milionů a v případě, že je tvář zakryta maskou či jinak maskovaná, přesnost pořád neklesá pod 1:1 milionu. Tato technologie tak nabízí velmi účinné řešení vedoucí ke snížení bezpečnostních rizik a rychlé identifikaci a vytrasování pachatelů trestných činů.“ Face recognition se podle Michala Srby též uplatňuje například v přístupových terminálech, kde je i v návaznosti na Covid-19 stále populárnější alternativou dříve používaným systémům postaveným na bázi otisku prstů.

Přibývá hackerských útoků, problém je špatná údržba kamerových systémů

Richard Malíř připomněl, že hackerské útoky na kamerové systémy jsou čím dál častější, a proto by měli jejich provozovatelé spolupracovat s výrobci kamer na pravidelné aktualizaci firmwaru, včetně bezpečnostních záplat, dbát na vynucování netriviálních hesel a na další zásady kyberbezpečnosti. „Velkým problémem v Česku je zanedbaná údržba a aktualizace kamerových systémů. I bezpečně instalované kamery se tak s postupem času můžou stát snadnějšími terči pro hackery,“ řekl Jan Huml.

Ochrana soukromí: funkce AI lze anonymizovat

Experti diskutovali také otázku ochrany soukromí a anonymizace dat. „Kromě toho, že některé funkce lze nasazovat jen v prostředí se souhlasem monitorované osoby (například zmíněné přístupové terminály), systémy umělé inteligence lze navíc provozovat ve zcela anonymním režimu,“ řekl Milan Pašek. „Analytický software například přiřadí osobám ve videu pouze anonymní vektorové údaje, které poslouží k identifikaci a vyhledání konkrétní osoby v záznamu až poté, co příslušné orgány zahájily oficiální vyšetřování.“

Celý záznam workshopu, který se konal 18. 3. 2021 na platformě ZOOM, najdete zde.

Máte dotazy nebo zájem o bezpečnostní služby? Napište nám nebo volejte na 724 681 697.

Litujeme, ale tento prohlížeč není podporován. Chcete-li využívat naše webové stránky, zkuste použít novější prohlížeč, jako je Chrome, Safari, Firefox nebo Edge.